Rok 1992, já sedím u 486ky a zkouším, co všechno se dá vyloudit z pětadvacetidolarové adventury od studia, o kterém jsem předtím nikdy neslyšel. Game Crafters nebyli Sierra ani LucasArts — ale Maddog Williams mě přesto na několik večerů přilepil k monitoru.

Jde o klasickou point-and-click adventuru zasazenou do fantasy světa s kobkami, čaroději a vším, co k tomu patří. Příběh je úplně standardní záchranářská mise — hrdina se jménem, které by mu záviděl každý wrestler, se vydává do temných podzemí zachránit, co se zachránit dá. Žádné překvapivé zvraty, žádná literární ambice. Záminku k průzkumu prostředí to ale splní.
Hratelnost připomíná rané Sierra hry — King's Quest, Space Quest, tahle série. Klikáš, sbíráš předměty, řešíš hádanky, mluvíš s postavami. Jenže Maddog Williams přidává jednu věc, kterou Sierra tehdy neměla: soubojový systém. Váš hrdina skutečně tasí meč a čelí nepřátelům v přímém střetu. Zní to atraktivně, v praxi je to spíš jednoduchá mechanika, která souboje zredukuje na správné načasování pár kliknutí. Neočekávejte Mortal Kombat. Ale jako zpestření klidného adventurního tempa to funguje — aspoň na prvních pár střetnutí.

Co hru drží nad vodou, je atmosféra. Grafika v EGA rozlišení je skromná, ale světy kobek a lesů jsou nakreslené se zjevnou péčí. Hudba ze Sound Blasteru dělá, co může. Největší slabina je občasná nelogičnost hádanek — ta klasická aventurní nemoc, kdy řešení dává smysl jen tvůrci ve tři ráno. Pár momentů jsem strávil klikáním na vše ve scéně ne proto, že bych přemýšlel, ale proto, že jiná možnost nezbývala.
Maddog Williams je kuriozita. Ne podceňovaný klenot, ne zapomenutý masterpiece — ale poctivý pokus malého studia udělat Sierru s bojovým systémem. V roce 1992 to byl přesně ten typ hry, který jste si půjčili od kamaráda, dohrál za víkend a vrátil s komentářem „jo, dobrý". Dnes ji doporučím hlavně těm, kdo mají v paměti zlatou éru textových a grafických adventur a chtějí vidět, jak vypadal žánr na jeho okrajích — mimo velká studia, s minimálním rozpočtem, ale s reálnou snahou.

V prohlížeči přes DOSBox ji dnes rozchodíte bez potíží a hodinu nebo dvě vám vydrží. Víc od ní nečekejte a nezklame vás.