Zima roku 1987, půlnoc, počítačová laboratoř na prázdné univerzitě. Chodby tmavé, generátor bučí někde v suterénu a vy nejste sami. The Lurking Horror je jedna z mála her, které mi tehdy opravdu lezly pod kůži — a to jsem měl doma jen PC speaker.

Jde o textovou adventuru od Infocomu, mistrů žánru, kteří stáli za Zorkem nebo Hitchhikerovým průvodcem. Tentokrát ale ne fantasy ani sci-fi komedii — tady se Infocom vydal do lovecraftovských vod. Děj se odehrává na zasněžené technické univerzitě kdesi v Nové Anglii, kam váš hrdina přijde pozdě v noci odevzdat seminární práci. A pak se věci začnou komplikovat způsobem, který se studijním řádem nemá příliš společného.
Mechanika je čistě textová, parser v tradici Infocomu — píšete příkazy jako LOOK, TAKE nebo OPEN DOOR a hra reaguje prózou. Infocom měl vždy jeden z nejlepších parserů v oboru, a The Lurking Horror není výjimkou. Umí pochopit i složitější konstrukce, nechá vás s inventářem experimentovat a málokdy vás odmítne hloupou hláškou o nepochopení příkazu. Atmosféra se buduje pomalu, přes detail — šum ventilace, zápach z kanalizace, zvuky, které by tam být neměly. Hádanky jsou logické ve smyslu, v jakém byl Infocom vždy logický: na hraně uvěřitelnosti, ale řešitelné, pokud čtete pečlivě.
Co hru odlišuje od zbytku infocomovského katalogu, je právě ten tón. Zork byl hravý, Hitchhiker absurdní — The Lurking Horror je záměrně nepříjemná. Ne laciným způsobem, ale tím, že vám nechá čas si situaci domyslet. Rok 1987 nebyl přeplněn hororovými adventurami, a tato hra ukazovala, že textový formát pro budování napětí funguje lépe než leckterý pixel. Dnes zestárla důstojně: próza je stále čitelná, prostředí uvěřitelné a některé momenty vás nepustí ani po třiceti letech.

Sedne každému, kdo má trpělivost číst a přemýšlet — a kdo chce vidět, co textová adventura dokáže s hororem udělat, když ji píší lidé, kteří rozumí oběma. V prohlížeči ji rozjedete přes Frotz nebo podobný interpret, soubor .z3 seženete bez problémů. Dvě hodiny v noci, sluchátka, vypnuté světlo. Víte jak na to.