L Empereur

Rok 1991, za oknem ještě čerstvá revoluce a já sedím nad monitorem Herculem, který má k barevnosti stejně daleko jako já k maturitě. Na disketě je L'Empereur od KOEI — japonské firmy, která v té době zásobovala PC strategickými hrami o dějinách s pílí sobě vlastní. Napoleon na japonský způsob. Znělo to podivně. Bylo to návykové.

L'Empereur je historická tahová strategie zasazená do napoleonské éry. Hráč přebírá roli Bonaparta, začíná s omezenými silami a postupně buduje vojenskou i politickou moc s cílem ovládnout Evropu. KOEI mělo tehdy za sebou podobně stavěné tituly z čínské a japonské historie, a tento byl jejich pokusem přenést osvědčený recept do evropského kontextu. Výsledek byl — řekněme — kultivovaný překlad.

Hra kombinuje diplomatickou a vojenskou vrstvu. Spravujete provincie, vyjednáváte spojenectví, rekrutujete armádu a pak táhnete do pole. Klíčové je, co naznačuje i stará poznámka: frontální útok vede k porážce. Dělostřelectvo musí připravit průlom, pěchota nastoupí v pravý čas, jízda dorazí unavené křídlo. Taktická vrstva je výrazně jednodušší než třeba ve Struggle for Rome nebo v pozdějších evropských grand strategy hrách, ale v roce 1991 na to nikdo nenadával. Rozhraní je typicky KOEI — přísné menu s číselnými volbami, žádné vytahování a přetahování. Ovládat se to dá, zvyknout si trvá odpoledne.

Co KOEI umělo bezkonkurenčně, byl pocit, že za každým generálem stojí skutečný člověk se statistikami. Loajalita, charisma, válečné umění — číselné hodnoty, které vyprávěly příběh bez jediného slova textu. Napsal jsem si je tehdy do sešitu, protože ukládat neumím a přijít o dobré velitele se rovnalo osobní tragédii. Dnes hra zestárla viditelně — grafika je funkční, nikoli pohledná, a tempo je pomalé způsobem, který moderní hráč s největší pravděpodobností označí slovem, jež nelze vytisknout v rodinném magazínu.

L'Empereur sedne tomu, kdo si chce sáhnout na KOEI v jejich zlaté éře a nevadí mu, že historická autentičnost je spíše inspirační rámec než závazek. V prohlížeči přes DOSBox funguje bez problémů, uložit a načíst je snadné — a to je výhoda, která v roce 1991 nebyla samozřejmostí. Pokud vás napoleonská témata táhnou a zároveň vás baví číst správnou kombinaci čísel jako jiní čtou román, tohle je váš večer.