Klax

Rok 1990, pátek odpoledne, a na mém 286 se roztočilo něco, co vypadalo jako naprostá blbost — barevné dlaždice padají z pásu doprava, ty je chytáš a skládáš do řad. Za pět minut jsem vstával od počítače až večer.

Klax je arkádová logická hra od Atari, původně z automatů z roku 1989, portovaná o rok později na PC i řadu dalších platforem. Princip je brutálně jednoduchý: po dopravníkovém pásu přijíždějí barevné dlaždice, ty je chytáš do zásobníku a pak je házíš do mřížky dole. Cíl je skládat řady — horizontálně, vertikálně nebo diagonálně — o třech a více stejných barvách. Vznikne řada, zmizí, dostaneš body. Zásobník se naplní nebo dlaždice přepadnou přes kraj, a je po tobě.

Ovládání je na tři tlačítka, zvládne ho každý za třicet vteřin. Hloubka ale přichází postupně: vyšší obtížnost přidává rychlost a víc barev, zásobník se plní rychleji, než stačíš reagovat, a najednou musíš přemýšlet dva tahy dopředu. Hra tě nenásilně nutí plánovat. Nejde jen o to, kam dlaždici položit, ale kdy ji zadržet a kdy hodit. Diagonální komba jsou pak čistě uspokojivá stejným způsobem, jako když vám v Tetrisu padne dlouhý kousek přesně do díry.

Co Klax přinesl, byla kombinace reflexů a přemýšlení v době, kdy většina arkád chtěla buď jedno, nebo druhé. Graficky to nikdy nebylo nic — čtyři barvy, rovné čtverce, žádná animace, která by stála za zmínku. Zvuky na PC speakru byly takové, jaké bývaly. Jenže tohle hře vůbec nevadilo tehdy a nevadí ani dnes. Jednoduchost je tu záměrná a funkční. Co zestárlo opravdu špatně, je absence jakéhokoli save systému nebo postupu — každý start je od nuly a motivace hrát dál závisí čistě na vás a na vašem skóre.

Dnes Klax sedne každému, kdo má chuť na čtvrthodinovou logickou partii bez tutoriálů, cutscén a battle passu. Pokud jste ho nehráli v devadesátkách, nebudete mít žádný nostalgický dluh — hra stojí na vlastních nohách bez ohledu na věk. V prohlížeči ho rozjedete okamžitě, bez instalace, bez DOSBoxu. Ideální na přestávku, nebezpečný na přestávku z práce.