Gods

Pamatuju si ten pocit, když jsem poprvé viděl screenshot v Excaliburu. Pixel art tak hustý a detailní, že jsem nevěřil, že to běží na mém 386. Gods od Bitmap Brothers, 1991 — a ta hra vypadala jinak než všechno ostatní.

Bitmap Brothers tehdy nebyli nikdo neznámý. Speedball 2, Xenon 2 — ti chlapi měli styl jako nikdo jiný v oboru. Gods je akční plošinovka, kde hrajete za smrtelného válečníka, který se snaží zasloužit si místo mezi olympskými bohy. Svět je plný chrámů, pastí, nepřátel a tajných místností. Žádná hluboká filozofie, ale ta premisa dává hře správnou atmosféru — pompézní, trochu mýtickou, trochu chladnou.

Hratelnost stojí na průzkumu a reflexech. Pohybujete se po úrovních, sbíráte klíče, odemykáte dveře, likvidujete potvory a hledáte skryté spínače. Hra má systém obchodníků, kteří vám mezi vlnami nepřátel prodávají vybavení — na rok 1991 solidní nápad. Ovládání na PC bylo trochu tužší než na Amize, odkud hra původně pochází, ale dalo se na něj zvyknout. Co se neodpouštělo, bylo nepřátelské umístění pastí. Některé sekce působí jako by level designer měl špatný den a rozhodl se ho sdílet s hráčem.

Co Gods přinesli, bylo především vizuální. Ten charakteristický Bitmap Brothers look — tmavé palety, detailní dlaždice, plynulé animace — vypadal tehdy úchvatně a v mnohém vypadá důstojně dodnes. Hudba dělala víc než jen hrála v pozadí; byla součástí atmosféry. Hra zestárla přijatelně, ale její obtížnost je místy záludná způsobem, který dnes působí spíš frustrujícím než výzvou. Ukládání pozic tady nečekejte v moderním slova smyslu.

Dnes Gods sedne tomu, kdo chce cítit, jak vypadala prémiová akční hra z počátku devadesátek — před Doomem, před tím, než se PC stal dominantní platformou a Amiga začala ztrácet dech. V prohlížeči si ji zahrajte klidně hodinu nebo dvě, nasajte tu atmosféru a oceňte, kolik práce tehdy stálo udělat hru, která jednoduše vypadala dobře. To byl tehdy kumšt sám o sobě.