Donald Ducks Playground

Rok 1986, Sierra On-Line, a já sedím u monitoru se zeleným fosforem a čekám, jestli se ta kachna vůbec pohne. Pohla se. A pak jsem strávil odpoledne přenášením věcí po herním světě, který byl navržen pro lidi o třicet let mladší, než jsem byl tehdy já.

Donald Duck's Playground je vzdělávací hra pro nejmenší. Donald chce pomoci synovcům — Hueymu, Deweymu a Louiemu — vybudovat pořádné hřiště v parku. Stromový dům, pevnost, raketa, prostě dětský sen. Aby na vybavení vydělal, musí Donald pracovat na různých místech ve městě a za vydělané peníze nakupovat herní prvky pro hřiště.

Hratelnost odpovídá cílové skupině, tedy dětem předškolního věku. Na výběr je několik miniher — skládání zavazadel na letišti, třídění ovoce, řízení modelového vláčku. Ovládání je záměrně jednoduché, logika hádanek benevolentní. Pro dospělého je to hotové za čtvrt hodiny, pro pětileté dítě roku 1986 to bylo okno do světa, kde televize ještě neměla dálkové ovládání. Sierra tehdy vzdělávací segment brala vážně a grafika v EGA — tam kde to platforma umožňovala — měla svůj nezaměnitelný pastelový charakter.

Co hru drží v paměti, není ani tak herní hloubka jako kontext. Donald Duck jako licencovaný Disney titul od Sierry byl v té době věc. Sierra On-Line stavěla na dobrodružných hrách pro dospělé, ale uměla přepnout rejstřík. Dnes hra zestárla přesně tak, jak se dalo čekat — mechanicky je to trochu nad úrovní interaktivní pohlednice, ale atmosféra a ta specifická jednoduchost osmdesátkového softwaru pro děti má pořád něco. Není to nostalgie za hratelností. Je to nostalgie za dobou, kdy stačilo málo.

Dnes ji doporučím třem typům lidí. Rodičům, kteří chtějí ukázat dětem, jak vypadal software, když PC ještě nemělo myš jako standard. Sběratelům Sierrovské produkce, kteří chtějí mít přehled kompletní. A pak těm, kdo v roce 1986 měli pět let a tohle hráli — pro ně je to spíš časový stroj než hra. V prohlížeči to zabere deset minut a nic víc od vás nechce. Což je vlastně fér nabídka.