Champion of the Raj

Indie 1991 — ne ta skutečná, ale ta v mém pokoji, kde jsem se pokoušel zorientovat v mapě subkontinentu a přitom marně listoval anglickým manuálem. Champion of the Raj od PSS byl tenhle druh hry: náročný, trochu nepřístupný, ale za tím zdánlivým chaosem se skrývala solidní strategická kostra.

Hra zasazená do koloniální Indie 19. století vás staví doprostřed mocenského vakua, kde o vliv soupeří několik frakcí — britská Východoindická společnost, místní knížata, sikkhisté, marathové a další. A jako by tohle nestačilo, v pozadí číhá hinduistický kult usilující o to, aby všechny frakce pohltil vzájemný konflikt a celý subkontinent se ocitl v permanentní válce. Vy si vyberete jednu ze stran a snažíte se z toho bordelu vyjít jako vítěz.

Mechanicky jde o tahovou strategii s diplomatickými a vojenskými prvky. Řídíte armády, uzavíráte spojenectví, obchodujete a hlídáte si zázemí. Ovládání na tehdejší dobu není špatné, ale rozhraní je typicky raně devadesátkové — tedy: zvykněte si klikat přesně tam, kam hra čeká, ne tam, kam vám přijde logické. Kdo tehdy hrál Colonization nebo starší Civy, bude aspoň rámcově vědět, do čeho jde. Kdo ne, bude prvních hodinu koukat na obrazovku s výrazem člověka, jemuž někdo podstrčil mapu Indie bez legendy.

PSS nebyla žádná velká ryba a Champion of the Raj se nikdy nedostal do panteonu stratégií vedle Civilization nebo Master of Orion. Zůstal jako zajímavý kus na okraji žánru — oceňovaný spíš v Británii, kde koloniální tematika rezonovala víc než ve středoevropském podkroví. Dnes hra zestárla přesně jak se dalo čekat: grafika je funkční a nic víc, AI místy vytváří situace, které vypadají jako úmyslná sabotáž, a tempo může být pro moderního hráče brutálně pomalé. Na druhou stranu — historické zasazení do Indie je v žánru dodnes vzácnost a dělá hru pořád trochu zajímavou jen tím, kde se odehrává.

Dnes si ji zahraje asi jen hrstka lidí: pamětníci, kteří si na ni vzpomenou, historičtí stratégové hledající něco jiného než Evropu a Severní Ameriku, a sběrači divných kousků ze zlaté éry DOSu. Pokud patříte do některé z těchto skupin, stojí za hodinku experimentu. Čekejte tuhý nástup, žádný hand-holding a rozhraní, které vás bude testovat dřív než soupeřní frakce.