Rok 1989, monitor CGA, a na obrazovce dva zelení draci plácají bublinami po nepřátelích. Spolužák vedle mě mačkal klávesu tak zuřivě, že jsem čekal, kdy ji vyrazí ze základny.

Bubble Bobble je jednoobrazovková plošinovka od Taita, původně arkádový hit z roku 1986, který se na PC dostal o pár let později. Hrajete za jednoho ze dvou draků a vaším úkolem je projít stovkou místností, v každé se zbavit všech nepřátel. Mechanismus je prostý a geniální zároveň: nepřítele uzavřete do bubliny, pak bublinu praskněte, nepřítel zmizí a nechá po sobě ovoce nebo předmět. Hotovo. Opakujte na dalších devadesát devět obrazovkách.
Ovládání je záměrně jednoduché — pohyb, skok, výstřel bubliny. Žádné combo, žádný inventář. Hloubka hry nespočívá v ovládání, ale v rozložení nepřátel a ve fyzice bublin, které se vznášejí, narážejí na stěny a vyžadují trochu prostorového myšlení. Ve dvou hráčích se z toho stane chaotická, ale příjemně koordinovaná záležitost. Sám proti sobě je hra spíš trpělivostní cvičení — nepřátelé se časem zrychlují a začnou aktivně lovit vás, takže odkládání problémů se nevyplácí.

Co Bubble Bobble přineslo a proč si ho pamatuju: byl to jeden z mála titulů, kde kooperace ve dvou opravdu dávala smysl. Sdílená klávesnice na jednom PC byla poněkud nešťastné řešení, ale nevadilo. Grafika na PC verzích nikdy nedosáhla na arkádový originál ani na konzolové porty, a z pohledu dnešního hráče vypadá skromně i na dobové poměry. Hudební smyčka je chytlavá prvních dvacet minut, pak si ji přejete vypnout — a nejspíš nešlo. Hra také obsahuje více zakončení závislých na tom, jak ji hrajete, což v roce 1989 nebylo samozřejmostí.

Dnes Bubble Bobble sedí každému, kdo chce čtvrt hodiny oddechu bez nutnosti číst manuál. V prohlížeči funguje bez problémů, ovládání je triviální a jedna seance zabere přesně tolik času, kolik máte. Pokud máte poblíž někoho ochotného sdílet klávesnici, tím líp — hra na to čekala od začátku.