Vytáhl jsem 486 ze suterénu. Tak tuhle větu jsem naposledy říkal vážně někdy kolem roku 2003, ale Asterix: Operation Getafix mě k tomu přiměl znovu. Emulace prostě nefungovala — DOSBox jel v šnečím tempu, Windows XP to rozjely příliš rychle a Moslo se se hrou nepohodlo tak zásadně, že ani nestálo za to zkoušet dál.

Hra pochází z dílny francouzského studia Coktel Vision z roku 1989 a staví na oblíbeném komiksovém univerzu Goscinnnyho a Uderza. Jméno Getafix v titulu napovídá, že druid hraje klíčovou roli — a skutečně, zápletka se točí kolem něj. Jde o akční titul pro MS-DOS, který využívá licenci naplno: galští hrdinové, Římané, komiks jako inspirace pro vizuální styl.
Grafika byla na rok 1989 skutečně nadprůměrná. Coktel Vision uměli z tehdejšího PC hardwaru vytáhnout slušný výsledek a barevné prostředí s rozpoznatelnými postavami z komiksů potěší i dnes. Zvuk je ale jiná kapitola. Hra zjevně počítala s konkrétním zvukovým hardwarem, který drtivá většina hráčů neměla — výsledkem jsou občasné, nijak nesouvisející zvukové rány z reproduktoru, které spíše vyděsí než potěší. Sound Blaster? Žádná sláva. PC speaker? Taky ne moc. Prostě ticho a občas něco.

Největší problém Operation Getafix není v samotné hře, ale v tom, že ji dnes takřka nejde rozběhnout správně. Příliš pomalá v DOSBoxu, příliš rychlá bez omezení — okno, ve kterém hra funguje přijatelně, je úzké jako legionářovy nervy po střetu s Asterixem. Kdo to v devadesátkách hrál na původním hardware, zažil pravděpodobně slušnou akční hru s licencí, která nebyla jen prázdný obal na mizerný obsah. Coktel Vision tenkrát dělali licenční tituly s větší péčí než bylo zvykem.

Dnes je Operation Getafix hlavně kuriozita pro sběratele a fanoušky Asterixe, kteří chtějí vidět, jak se s franšízou pracovalo v raném věku PC her. Pokud máte doma fyzický 486 nebo dostatek trpělivosti s emulací, dostanete funkční akční hru s hezkou grafikou na svou dobu. Všichni ostatní si pravděpodobně vzpomenou, proč vlastně ten 486 odvezli na sběrný dvůr.