Amulets and Armor

Rok 1997, polovina dekády patří Diablu a Dungeon Keeperu, ale někde v garážovém studiu United Software Artists sedí parta lidí a tiše dělá něco vlastního. Amulets and Armor nikoho nepřekvapila, nikoho nedobyla trh — a přesto si ji pár z nás pamatuje dodnes.

Jde o first-person dungeon RPG v přímé linii od Wolfensteina přes Heretic až k pokusům o skutečné RPG v pohledu z vlastních očí. Vyberete si postavu, vybavíte ji a jdete do kobek plnit úkoly. Příběh startuje klasicky — cizinec v hospodě, nabídka práce, první quest. Nic, co by vás srazilo ze židle, ale v roce 1997 to bylo ještě přijatelné jako záchytný bod.

Hra kombinuje akci v reálném čase s RPG systémem — statistiky, vybavení, kouzla, různé třídy postav. Pohyb a souboj fungují na principu blízkém Build enginu nebo spíše starším enginum té doby, prostředí jsou koridory s texturami a nepřáteli, kteří vás jdou rovnou po krku. Co odlišuje Amulets and Armor od čisté akce, je právě ta vrstva správy postavy a inventáře — musíte myslet na to, co nesete, co si obléknete, jaká kouzla máte k dispozici. Na poměry indie titulu z roku 1997 solidní záběr.

Co zestárlo špatně? Engine. Pohyb je tuhý, orientace v úrovních místy bolestivá a umělá inteligence nepřátel stojí zhruba na úrovni kyvadlových hodin — jdou vpřed, útočí, nic víc. Hra nikdy neměla velký rozpočet ani publisher, a to jde vidět na každém rohu chodby. Zároveň je ale fér říct, že United Software Artists vydali Amulets and Armor jako freeware — studio to vědomě pustilo do světa zadarmo, což byla v té době gesto spíš výjimečné než obvyklé.

Dnes hra sedne především těm, kdo mají slabost pro zapomenutá RPG devadesátek a nevadí jim, že lesk je tu přísně relatívní. Není to Ultima Underworld ani System Shock, ale má svůj charakter — poctivou, trochu kostrbatou snahu o žánr, který byl v té době doménou studií s desetinásobným rozpočtem. V prohlížeči ji dnes rozjedete bez instalace a bez konfigurace Sound Blasteru, což je v roce 2024 vlastně největší vylepšení oproti originálu.