FIFA Soccer 96

Pamatuju si ten okamžik, kdy jsem poprvé spustil FIFA 96 na tátově 486 a uviděl hráče, kteří vypadali jako skuteční lidé — nebo aspoň jako kulaté polygonové figurky, které se za lidi vydávají. Po letech plochých sprajt-fotbálků to byl šok. Dobrý šok.

FIFA Soccer 96 vyšla v roce 1995 pod hlavičkou EA Sports a na DOS byla tehdy pořádná událost. Fotbal jako takový — jedenáct na jedenáct, klubové týmy, sezóna nebo přátelák, nic překvapivého. Jenže způsob, jakým to celé vypadalo, byl na svou dobu jiný než všechno ostatní na trhu.

Klíčovým tahákem byla technologie Virtual Stadium — renderovaná 3D grafika, kterou EA testovala i v NHL 96 ze stejného roku. Hráči se pohybují ve trojrozměrném prostoru, kamera sleduje akci z polopohledu a hřiště nepůsobí jako papír. Ovládání je slušně svižné, AI soupeře není hloupá, ale ani zákeřná, a celkový pocit ze hry je přímočaře uspokojivý — kopneš, přihrávky letí, góly padají. Problémy jsou ty klasické: střela z dálky funguje spolehlivěji než kombinační hra, a jakmile přijdete na to jak, brankáře zdoláte poměrně rutinně.

Před FIFA 96 to EA na PC neměla jednoduché. Sensible Soccer ovládal srdce hráčů díky rychlosti a přesnosti, Actua Soccer zase lákalo na podobné 3D ambice. FIFA tehdy nebyla automaticky jednička — tenhle díl ji teprve katapultoval do první ligy. Kombinace licencovaných klubů, vizuálního skoku a playability udělala z FIFA 96 referenční bod, od kterého se séria začala brát vážně. Zpětně je vidět, že polygony zestárly způsobem, který se přibližně rovná tomu, jak zestárne špatný střih džín — funkční, ale oči to moc nerozmazlí. Komentátor přežil dodnes lépe než grafika.

Dnes FIFA 96 sedne těm, kteří chtějí vidět, kde celá tahle mašinérie začala — ne jako muzejní artefakt, ale jako hra, která se v prohlížeči přes DOSBox emulaci stále dá zahrát a která ani po třiceti letech neskončí nudou před prvním poločasem. Kdo v roce 1995 seděl u monitoru a čuměl na ty polygony se zavřenou pusou, ví přesně, o čem mluvím.