Rok 1993, hodiny ukazují půl jedenáct večer a já sedím před monitorem se zelenavým doznívajícím svitem. Padají kostky. Vždycky padají kostky.

Tetris Gold není jedna hra — je to sbírka, kompilace, balíček. Spectrum Holobyte tehdy vydali na jeden disk v podstatě vše, co za předchozí roky pod značkou Tetris vypustili. Základ tvoří původní Tetris, pak Tetris Classic, Super Tetris, Faces, Wordtris, Welltris a další. Každý titul přistupuje k základní myšlence trochu jinak — Welltris hraje ve 3D šachtě, Wordtris míchá kostky s písmeny, Faces skládá portréty místo barevných bloků. Spectrum Holobyte s licencí na Tetris pracovali od druhé poloviny osmdesátých let velmi pilně a Gold bylo jakési ohlédnutí za celou érou.
Ovládání je v každém titulu trochu jiné, ale kdo zná Tetris, zorientuje se všude rychle. Společné rozhraní kompilaci zastřešuje a umožňuje přepínat mezi hrami bez nutnosti reinstalovat cokoliv — což byl v roce 1993 na DOSu docela vítaný komfort. Jádro zůstává stejné: tetromina padají, ty otáčíš, skládáš, odstraňuješ řady, nestihneš-li, prohraješ. Jednoduché jako facka.

Zajímavostí vydání jsou — pokud mě paměť i dobové záznamy neopouštějí — rozhovory s tvůrci, které byly součástí balíčku. To bylo na svou dobu netypické a poměrně hezký kus dokumentace k historii hry, která prakticky změnila pohled na přenosné a casualové hraní. Welltris a Faces dnes působí jako kuriozity, Wordtris jako experiment, který si myslel, že je chytřejší než je. Ale základní Tetris? Ten nestárl ani o den.

Komu Tetris Gold dnes sedne? Hlavně těm, kteří chtějí vidět, jak se jedna myšlenka variuje do všech možných směrů — a přitom si zahrát v prohlížeči bez instalace čehokoliv. Nejde o nejlepší verzi Tetrisu, ale o průřez celou jednou kapitolou jeho dějin. A to má svou hodnotu, i když Faces nikdy nebyla dobrý nápad.