Bylo to v roce 1995 a já měl před sebou zkouškové. Přesně v tu chvíli se na disku objevil Superspeed Deluxe od Toma Fresena. Krátká session, říkal jsem si. Pět hodin zmizelo, aniž by si toho někdo všiml.

Superspeed Deluxe je závodní hra pro MS-DOS, která si nehraje na velká studia ani na licencované formule. Je to sharewarový titul jednoho člověka, nízkorozpočtový, ale s jasným záměrem: dát hráči rychlost a pocit kontroly nad autem na trati, bez zbytečného okolkování. Žádný příběh, žádné licence. Jen závodění.
Pohled shora, jednoduché ovládání, tratě se postupně komplikují. To je základ. Hra reaguje slušně a na 386 běžela bez problémů, což v roce 1995 nebylo samozřejmé ani u daleko skromnějších projektů. Jednoduchost tu není nedostatek — je to vědomé rozhodnutí. Fresen udělal hru, kterou zvládneš ovládat za minutu, ale na tratě strávíš odpoledne. Což jsem já osobně empiricky ověřil, viz výše.

Grafika je funkční, ne oslnivá. Zvuk odpovídá tomu, co dokázal Sound Blaster z jednočlenného projektu vytáhnout. Nikoho to tehdy nerušilo, protože jsme na monitorech s blikajícím kurzorem koukali na horší věci a říkali si, že je to skvělé. Dnes to zestárlo viditelně, ale závodní mechanika drží — a to je u her z té doby výjimka, ne pravidlo. Velká část soudobých závoďáků je dnes nehratelná právě proto, že jejich herní smyčka nestojí za nic bez dobové nostalgie jako berle. Superspeed Deluxe tu berli tolik nepotřebuje.

V prohlížeči si ho dnes zahraje nejlíp ten, kdo chce závoďák bez kompromisů a bez instalačního pekla. Žádné nastavování DOSBoxu, žádné hledání správné verze. Pět minut a jedete. Pokud vám slovo shareware evokuje konkrétní vůni manuálů vytištěných na inkoustové tiskárně a hry stažené z BBS, tohle je přesně ta věc, na kterou jste zapomněli, že jste ji milovali.