Pamatuju si ten pocit, když se kamera poprvé naklonila přes hranu vzdušného můstku a auto viselo na okamžik ve vzduchu, než padlo dolů. Na monitoru s rozlišením, které dnes nevzbudí ani pohrdání, to tehdy vypadalo jako opravdová jízda.

Stunt Car Racer od Geoff Crammond Games — ano, za designem stál právě ten člověk — vyšel v roce 1989 a na PC se dostal jako port z Amiga originálu. Žánrově je to závodní hra, ale ne tradiční. Zapomeňte na asfaltové okruhy a kulisy s tribunami. Tady jedete po vyvýšených dřevěných drahách zavěšených ve vzduchu, plných skoků, prudkých kopců a úseků, kde špatná rychlost znamená prostý pád do prázdna. Celá myšlenka stojí na té jedné věci: udělat ze závodění physically řízené dobrodružství, nikoli jen test na reflexy.
Hra je rozdělena do čtyř lig. V každé závodíte se dvěma soupeři, vyhrát ligu znamená postup výš. Drah je na každou ligu jen pár — a to je reálný problém. Záhy je znáte zpaměti a závodění se stává spíš opakováním než objevováním. Jízdní model ale drží pozornost: auto reaguje na terén, podvozek se sklání, přes velký skok přistanete špatně a karoserie to odnese. Poškození je vidět a cítit — přejíždíte metu s rozbitým autem, nebo nepřejíždíte vůbec. Ovládání na klávesnici je přijatelné, ale kdo měl joystick, byl zjevně v jiné lize.

Co Stunt Car Racer přinesl, byl tehdy skutečně jiný pohled z kokpitu. Ne panoramatický výhled, ale nízko posazená kamera, která dávala pocit rychlosti a výšky zároveň. V roce 1989 to na PC bylo pozoruhodné. Dnes grafika samozřejmě působí primitálně, ale základní herní smyčka — udržet auto na trati, nerozmlátit ho, zajet lepší čas než soupeř — funguje pořád. Jde jen o to, zda vám nevadí, že celý obsah projdete rychleji, než by bylo zdrávo.

Dnes si Stunt Car Racer zahraje v prohlížeči každý, kdo chce vidět, jak se dalo závodění uchopit jinak, než to dělal tehdy každý druhý titul. Čistá, srozumitelná mechanika, žádné tutoriály, žádné odemykání obsahu po sto hodinách. Sedne nostalgikům, kteří si pamatují dobu, kdy hra nemusela mít čtyřicet obsahu — stačilo mít jeden nápad a udělat ho dobře. Škoda jen těch drah. Pár jich navíc by nikomu neublížilo.